Se šlechtěním plemene

Zlatý retrívr

 začal Lord Tweedmouth, který toužil po loveckém psovi s dobrými vlastnostmi pěkným vzhledem. K vyšlechtění použil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda. Roku 1868 se narodila první štěňata, a tak začala jeho snaha za pomoci liniové plemenitby, kterou využil jako jeden z prvních šlechtitelů. V chovu a šlechtění Zlatých retrívrů také pokračovali vikomt Harcout, který byl prvním vystavovatelem tohoto plemene, a paní Charlesworthová.
Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Roku 1913 byl založen Klub zlatých nebo žlutých retrívrů. Jméno Zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se mohl používat přívlastek žlutý, ruský, nebo zlatý.

Hlava je vyvážená, dobře stavěná, široká v temeni, bez hrubých rysů, dobře usazená na krku.
Čenich je silný, široký a hluboký. Výrazný stop.
Oči jsou tmavě hnědé, široce nasazené, s tmavými okraji víček.
Uši jsou středně velké, zavěšené přibližně ve výši očí.
Silné čelisti s dokonalým pravidelným a úplným chrupem, nůžkový skus.
Krk je dostatečně dlouhý, suchý a svalnatý.
Trup je vyvážený, krátká bedra, prostorný hrudní koš, žebra dobře klenutá, hluboko sahající. Hřbetní linie rovná.
Přední končetiny jsou rovné se silnými kostmi.
Zadní končetiny jsou silné a svalnaté, s dlouhou stehenní kostí.
Tlapy jsou kulaté, "kočičí".
Ocas je nasazený a nesený ve výši hřbetní linie,na špičce nezkadeřený.
Pohyb je energický, živý. Pohyb všech končetin je pravidelný a přímý. Krok je dlouhý a uvolněný.